Odhaľuje v ňom šokujúce pomery v štátnej správe, ktoré vysvetľujú súčasnú zúfalú situáciu Grécka. Skvelá ukážka, ako sa sociálny štát môže zvrhnúť na monštrum. Prečítajte si celý rozhovor, pre prípad, že ste príliš leniví, pripravil som pár útržkov.

* LN Umíte určit jednu hlavní příčinu toho obrovského deficitu?

Letitý zvyk řecké vlády kupovat si voliče tím, že je zaměstná. Typický mladý Řek touží být státním zaměstnancem. Přijde vám to zvláštní? Jemu ne. Protože jakmile získá místo ve veřejném sektoru, získává definitivu. Už ho nikdy nevyhodí, až do důchodu.

* LN Tu definitivu má od prvního dne v práci?

Jistě. Formálně sice běží šestiměsíční zkušební lhůta, ale po jejím uplynutí nikdy nikoho nepropustí. Tudíž člověk, který v 25 letech vstoupí do státní služby, má před sebou 35 let garantovaného platu. A celoživotní penzi. Až umře, přejde penze na jeho manželku. A pokud by po něm zůstaly neprovdané dcery, dostanou státní penzi taky.

* LN Kdy se celoživotní garance pro státní zaměstnance zavedla?

To je už dávno. Je dokonce zakotvena v ústavě. Ovšem v ústavě se připouští i možnost ztráty místa ve veřejném sektoru, pokud by bylo zrušeno. Jenže místa ve veřejném sektoru se zásadně neruší, a když ano, tak za cenu ohromného odstupného. Bývalý ministr hospodářství jednou výslovně řekl, že PASOK ve svém slovníku nemá výraz propustit.

…

* LN Kde ve státním sektoru byste nejvíc škrtal?

Největší skupinu státních zaměstnanců tvoří učitelé. Řecko na školách prvního a druhého stupně zaměstnává čtyřikrát víc učitelů na žáka než Finsko. A pokud je finské sekundární školství považováno za evropskou špičku, ptám se, k čemu my potřebujeme čtyřnásobek učitelů. Nový premiér Papandreu se sice tváří, že proškrtá výdaje, současně ale oznámil, že přijme sedm tisíc nových učitelů. Přitom jich už teď máme asi o 80 tisíc víc, než by bylo třeba. No a když si vydržujete tolik učitelů, nakonec pořádně nepracuje žádný.

* LN Teoreticky můžete třídy rozdělit na čtvrtiny a každý učitel bude mít práci.

Někde by nepomohlo ani to. Před několika měsíci například vyšlo najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozují školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky.

…

* LN Tři měsíční platy. (aké je odstupné)

U nás je pro dlouholeté zaměstnance v soukromém sektoru stanoveno minimum 24 platů. Státním zaměstnancům se to ovšem zdá málo, takže dostávají někde 72, jinde 100 měsíčních platů. Peníze pro lidi, které stát ve skutečnosti vůbec nepotřebuje, neberou konce. A to je ústřední problém Řecka. Bohužel v Bruselu stav věcí v Řecku není znám. Ještě jim to nedošlo.

…

LN Kdy vlastně přezaměstnanost ve veřejném sektoru začala? Za starého Papandrea?

Papandreu starší (Andreas P., otec dnešního premiéra, vládl v letech 1981-1989 a 1993-1996 -pozn. red.) opravdu zavedl většinu věcí, které nás teď tíží. Třeba názor, že stát je třeba ovládnout svými lidmi – čímž se mimochodem podobal vašim komunistům. Člověk musel být členem strany, aby získal určité místo. Posiloval odbory. Profesoři na univerzitách se už nevybírali podle svých kvalit, volí si je studenti. Starý Papandreu, hrůza hrůz.

…

* LN Druhá fáze začíná vstupem do eurozóny?

Ano, v roce 2001. Vstup skýtal velké šance. Poprvé v historii jsme měli stabilní měnu. Firmy ani jedinci už nemusí kalkulovat s devalvací. Dřív spousta Řeků držela z opatrnosti úspory v cizině, ne v drachmách, ale v dolarech a švýcarských francích. Díky euru se Řecko stalo místem, kde si člověk může ukládat peníze. Investoři už se nemuseli bát, že jim devalvace znehodnotí investice. Těchto šancí jsme ale nevyužili. Zahraniční investice se blíží nule, Bulharsko jich dokázalo přilákat desetkrát, možná patnáctkrát víc než my. My jsme euro využili jen ke zdražování.

Celý článok tu.

Môj starší postreh k tomu, Ako gréckym študentom "pomáhajú" ich ľavicoví kamaráti

Related posts:

1. Revolučné Grécko (.týždeň)
2. Levice u mladých v Česku totálně propadla
3. PPP projekty – Partnerství státu a soukromého sektoru

Recenzia: Free Market Madness: Why Human Nature Is At Odds With Economics — And Why It Matters.

Recenzia knihy Petra A. Ubela. na Mises Institute. Keď sa pozriete na názov, je jasné, že sa tu bude hlavne polemizovať a kritizovať.Autor vo svojej knihe naráža na problém, ktorý občas zavŕta v hlave nejedného priaznivca voľného trhu – môže voľný trh fungovať, aj keď sú ľudia, jemne povedané, blbci? Ubel, hlavným povolaním lekár, si o tom myslí svoje, recenzent vyťahuje protiargumenty. Veď to poznáte. 

The New York Times: Banana Wars – koniec banánových vojen

Málokto si to poriadne všimol, ale 15 rokov trvajúce banánové vojny medzi EÚ a (nielen) Latinskou Amerikou sa aspoň nateraz skončili. EÚ síce bude naďalej privilegovať bývalé kolónie, ale ostatné krajiny si vydupali postupné tarifné úľavy. Eduard Porter k tomu prináša krátky komentár.

Keynes vs. Hayek: The Rap Battle

Malá kravina na záver. Niekto má veľa času, tak spravil rapový súboj Keynesa a Hayeka. Nuž, aj tak sa dá propagovať ekonomické myslenie, uvidíme ako zareaguje Rytmus. (k dispozícii aj mp3 verzia pre váš iphone od ježiška). Premiéra dnes, kto prvý vygoogli celú verziu vyhráva!

Hayek vs. Keynes

Related posts:

1. Ekonomicky silné linky I.
2. Ekonomicky silné linky II. – zlato, bankéri a rivalita
3. Keynes vs. Hayek – Video z diskusie na LSE

Where China outranks the United States

Grafika New York Times, porovnávajúca obe krajiny a ich rôzne hospodárske ukazatele v roku 2000 a 2009. Aké sú výsledky? 1.) Čína je ešte stále veľmi ďaleko za USA 2.)Tak ako je veľká priepasť medzi nimi, tak je veľká aj rýchlosť, ktorou Čína USA ekonomicky dobieha

Which central bank has the most employees?

Graf dňa z The Economist. Ktorý štát má najviac centrálnych bankérov na 100 000 obyvateľov? A ktorý ceľkovo? Výsledky sú (aspoň pre mňa) mierne prekvapujúce…

Zlato ešte historické maximum nedosiahlo

Krátky článoček od Juraja Karpiša z INESS, chladiaci dnešné opojenie zlatom. Hoci denne vytvára nové rekordy v nominálnych cenách, reálne historické maximum ešte zďaleka nedosiahlo.

Related posts:

1. Ekonomicky silné linky III. – Racionalita, banánový mier a rapujúci Keynes
2. Ekonomicky silné linky I.
3. Ekonomický experiment na vlastnej koži

Buttonwood – Bribing the markets

Najchytlaveší blog na The Economist, ktorý sa pravidelne objavuje aj v tlačenej verzií. Tentokrát o tom, ako Keynesiánci bojujú proti neistote. Avšak tým, že jednu neistotu potlačia, automaticky vytvoria druhú…

mises.org – Classical Liberalism versus Anarchocapitalism

Aký je rozdieľ medzi liberálmi a anarchokapitalistami? Ktorá cesta je správnejšia?

ETrend – Prečo sú na D1-ke všetci v strednom pruhu

Rado Baťo sa pozrel na chovanie vodičov očami ekonóma.

Related posts:

1. Ekonomicky silné linky III. – Racionalita, banánový mier a rapujúci Keynes
2. Ekonomicky silné linky II. – zlato, bankéri a rivalita
3. Ekonomický experiment na vlastnej koži